Následujte mě...

14. ledna 2010 v 18:15 | Coco |  Mercredi
...pokuď chcete, na nový blog. Ode dneška sídlím na adrese www.five-avenueny.blogspot.com a těším se na všechny svoje staré i stávající čtenáře :). Na novém blogu bych se chtěla věnovat výhradně sobě a módě. Takže zápisky z mého (ne)obyčejného života + něco módy. Hlavně si prosím nemyslete, že si chci hrát na nějkou fashionistku, protože já bych nikdy nebyla tak skvělá jako S.L.. A nerada se fotím takže nečekejte žádné laviny fotek alá 100x můj obličej. Před zrdcadlem si připadám hezká, ale jakmile se vyfotím nejraději bych se přetransformovala v krtka (nikdo na něho nekouká a on sám je v podstatě slepý takže svůj vzhled řeší minimálně. Ale s tou špínou za nehty bych se asi nevyrovnala). Uvidíme se na 5.avenue (všechny adresy, které jsem si vysnila už byly obsazené a uložila do paměti pod štítkem "dokonalé jméno pro dokonalou stránku")!
 

Už teď se těším na léto, až budu moct konečně vyvenčit svou dnes zakoupenou halenku

28. prosince 2009 v 21:02 | Coco |  My Diary♥
Myslím, že do léta nevydržím a půjdeme se blíže seznámit ještě do začátku nového roku. Vrstvení stále letí (alespoň co jsem se dívala naposledy :D). Jsem tak nadšená, až mě začína svědit dekolt a krk (neklamné znamení opravdu VELKÉHO nadšení). Já si vlastně k té halence koupila i džíny a mám v plánu se v nejbližších dnech zastavit i pro ty vintage korálky a šedou pletenou pelerínku. Ono i to flitrové bolerko nebylo k zahození... :D

Až teď mě napadá, že vy vlastně ani nevíte co mi bylo "naježeno" pod stromeček! I přes přesvědčení mých rodičů, že bych měla zaopatřit rodinu a pod stromečekem najít drahé kamení (ne diamanty, ale uhlí (diamant je vlastně vybroušené uhlí, že?!)) ke mě byl Ježíšek schovívavý a štědrý. Nejspíš má sám slabost pro sex, drogy a rocken roll :D (ve skutečnosti pácham méně hrůzné činy, ale tohle vyzní líp než chorobné útracení a snaha přivés rodinu k bankrotu :D).

Největší radost pod stromečkem jsem měla z puzzle obsahující 600 dílků ze kterého složíte globus, kterým byla obdarována má mladší sestra. Do Silvestra má o zábavu postaráno a moje ELLE zůstane tím módním barbarem neposkvrněno (velice ráda systematicky ničí mé časopisy).

Ze školy mám rozkaz přečít Madame Bovary. Jak já tu ženskou nesnáším! Obyčejná coura, která neví co na sebe navléct za peníze svého manžela a přitom ho neustále otravuje a on, chudák by ji snesl modré z nebe. Hm, vlastně to je můj příběh když za nešťastníka Bovaryho dosadíte mé nešťastné rodiče. Stejně ji nesnáším. Víte, mě ani tak nevadí ta kniha jako již zmiňovaná Ema Bovaryová. Ale chápu, že napsat knihu nesoucí název Paní Bovaryová bez postavy paní Bovaryové jaksi nelze.


Nějak jsem se ze Štědrého dne přemístila do součastnosti a nepochlubila jsem se o jsem vlastně dostala:

1. hodinky Swatch (miluju je)
2. mobil Novia Supernova (ten vysouvací :D) ke kterému mu prostě nepasuje ten přívěšek, který jsem zakoupila speciálně pro ni. Nejspíš skončí na jaře na klíčích. Moje specialita je měnit každý měsíc image svých klíčů. Podle roční doby a momentálního rozpoložení. Svěží zelená příjde na řadu někdy kolem dubna. V součastnosti jsou černé a efektní mašličkou a přívěškem roztomilého ďáblíka- mé alterego :).
3. lesk na rty v disko kouli (bude se dobře hledat v kabelce)
4. pletené šaty (které jsem vyškemrala už v listopadu, ale oficiálně měly být pod stromečkem)
5. kabelku z Manga (stejný případ jako položka číslo 4.)
6. diář (nádherný kočičí z Marks&Spencra)
7. ostře růžový propínací svetřík z H&M
8. sukně alá pravá blondýna (od teď pravá brunetkovská :))
9. tričko s ovečkou z Benettonu
10. sada péče o ruce ze Sephory
11. poukazku na nákup do Sephory (nejspíš si pořídím nové šťetce)
12. fialová mikina
13. úžasný náhrdelník na léto
14. klasické pudrově růžové tričko z JC (jeans club)
15. vzorované punčošky
16. ponožky a papučky do postele (z toho úžasně heboučkého materiálu)


Jestli jsem dostala ještě něco dalšího už si nevzpomínám a seznam jsem už dávno někde založila. Nejspíš do nenáviděné Mrs. Bovary.

Za odměnu mi napište co hezkého jsem dostali vy. Budu se těšit na inspiraci co si ještě pořídit :)

A nezapomeňte, že Vánoce nekončí Štědrým dnem, ale s 1. jarní kolekcí a posledními zimními slevami :)

Au revior! :*

I Audrey Hebpurn veděla, že u Tiffanyho se Vám zkrátka nemůže nic zlého stát

21. listopadu 2009 v 18:25 | Martina |  My Diary♥
A já jsem konečně zijstila, že by mi blogování chybělo. Ale rozjíždět nový blog se mi nechce. Možná i chtělo, ale nedostává se mi času. Když se konečně trhnu od školních poviností chci si na netu upéct pana Božského a prohlídnout si kolekci Kate Moss pro Topshop. Takže zůstanu tady. Jsem prostě líná. Musím se i přiznat, že nový blog už jsem založila, ale zapomněla adresu i heslo.

Skvěle jsem se zasmála u jakési amatérske soutěže "Hledá se fotomodelka". Ale přece jenom se mi 1 líbila. Při nakupování by jsme se asi nezhodly, ale tak sympaticky se usmívala tak jsem ji dala hlas. Nevím proč si tolik holek myslí, že když budou dělat do objektivu "kačera" budu vypadat jako by svoji fotku vystřihli z Vogue. Možná je to nějaká nemoc. Epidemie na kterou je neslušné ukazovat, jelikož touhle zvláštní deformací trpí povětšinou děvčátka (ale i chlapci) od 10 do 17 let a jsou tudíž v citlivém věku, kdy by se jich taková poznámka mohla dotknout?!

Ve škole přežívám. Chřipkové prázdniny v nedohlednu. A času do konce moji sázky povážlivě ubývá. Nevím jestli jsem psala o jakou sázku jde, ale vzhledem k neanonymitě internetu si vysvětlení nechám radši až na později.

Chystáte se 26.11. na Nový měsíc? Vzpomínám si jak jsem minulý rok seděla v poloprázném sále a sledovala premiéru Stmívání. Celé 2 hodiny. Soustředěně. Byla jsem si naprosto jistá, že to bude hit. A teď mě možná mrzí, že jsem měla pravdu. Miluju ty snímky, které nestojí za zmínku příšernostem typu Dívka, Bravo a nějak se mi nechce zařadiot se do skupiny vřeštících puberťaček v tričku s Robertem. Možná nepůjdu. Mezi kamarádky jsem rozšířila označení "Edward" pro dokonalého muže, protože "pan Božský" mi přišel dobrý už leda pro vrstevnice Carri, Samanthy, Mirandy a Charlotty. Ale nic proti nim. Mám ráda tyhle holky i s jejich vráskama.

Máte už seznam pro Ježíška? Doufám, že jsem nezapomněly napsat i položky slona a 3 opičky. Něco mi říká, že cirkus Berousek je už passé :D.

Já chci letenku do New Yorku 1. třídou a zákaznickou kartu Tiffanyho. Věřím, že duch Holly G. ještě pořád okukuje s latté a croisnatem jejich novou výlohu.

Kdybyste mi chtěli udělat Ježíška tady je pár "drobností", které bych ocenila:

1. šáteček od Louise Vuittona, který najdete tady
2. přívěšek na mobil Louis Vuitton, který se nachází tady
3. jakoukoliv kabelku od Marca Jacobse (jakoukoliv, protože Marc ošklivé kabelky prostě nenavrhuje. No, nasvrhujé, ale je malá pravděpodobnost, že se střefíte zrovna do té příšerné. Pokuď máte oči. A já věřím, že máte, protože tenhle seznam v braillově písmě neexistuje.
4. malé černé od Chanela
5. koktejlový prsten od Bvlgariho
6. džíny od Viktora a Rolfa
7. pudr Le Prisme značky Givenchy
8. psaníčko Fendi
9. večerní střevíčky Jimmy Choo
10. svojeho vlastního Pana Božského/Edwarda (ne s perníku!) podoba s Colinem Firthem/Adrianem Grenierem vítána :)

A slibuju, že je otevřu až 24.. Mimochodem stromeček máme laděný do červena kdybyste chtěli sladit balící papír s naší dekorací. Je to žádoucí. :)

Okraje se, kterýma jsem si tak hrála se mi prostě nenahrajou. Překročen počet obrázků. Ale ony nejdou smazat! :(
 


Tak nějak málo tančím, zpívám, brečím, líbám...

30. září 2009 v 20:00 | Coco |  My Diary♥
Tančím celkem dost na mé poměry. Mám totiž každé pondělí od 20.00. do 22.00. taneční. Takže dělám tany tany a snažím se nezabít Bobra (můj tanční partner, opravdu dlouhá historie). A samozřejmně se usmívám na všechny kolem. Pak se totiž lidi nesoustředí na to co dělám od kolem dolů :D. Ale zato mám krásné francouzské šatičky, které se u nás nedají sehnat. A krásné střevíčky. A pak ještě jedny šaty, které mi nejsou tak sympatické jako ty 1.. A taky mám krásné nové šaty do divadla ze Zary. Už se těším až vyrazím s Nikol popřípadně s Miroušem na nějakou klasiku hodnou zápisu do kulturního deníku.

Zpívám taky v celku dost. Každý večer ze se sprchy lidnou libé tóny mého oblíbeného songu Human od Killers. A jen tak pro pořádek na Super star se nedívám, nikdy jsem se nedívala a dobrovolně se nikdy dívat nebudu. Mám alergii na pořady tohohle typu. A taky na pořady typu Vyvolení. Velký bratr se dívat může, ale já radši konečně sednu nad učebnice a připravovaný článek do MF DNES.

Kam až mi paměť sahá (tak někdy k začátku září) jsem nebrečela. Rozlité mlíko nemá cenu ředit vodou s příchutí soli. 9 z 10 doktorů schvaluje :)

Než se dostaneme k líbání musím se omluvit, že jsem s nový blogem moc nepohla. Je založen a pokřtěn šampaňský, ale po extra dlouhém článku, který se smazal dřív než jsem ho stačila zveřejnit jsem dopila zbytek šampáňa, abych neroztřískala počítač a šla spát. Ale bude. Co nejdřív. Teď vážně nestíhám, mám toho moc. Písemky, učení a domlouvání vhodného termínu na kafíčko. Plus můj článek na téma krize české politiky. Nemám ještě ani čárku.


Co nejdřív se Vám ozvu, těm oblíbeným na blog s novou adresou :)

Summer time

20. června 2009 v 21:24 | Coco |  Mercredi
Jak už jsem se zmiňovala blogové prázdniny tzačnou o něco třív než ty oficiální, budou ale o měsíc kratší. Uvidíme se tady (popřípadně na novém blogu) v srpnu. Jsem už rozhodnutá, že nový blog bude, tentokrát opravdu jen pro "zvané". Nový blog bude podobný jako MERCREDI v několika posledních měsících. To jest pouze můj osobní zaznamník, chcete-li deník, móda, která se líbí MĚ, a věci které zajímají MĚ. MERCREDIho nechám příštím generacím. Přes rok svého života prostě nemůžu jenom tak vyhodit do internetového odpaďáku.

Nový blog sice ještě není, ale můžete si napsat do komentářu o mou budoucí adresu. Pokuď mi vaše přítomnost nebude vadit adresu dostanete, pokuď nejste na seznamu hostů a nemáte ani vstupenku tištěnou na ručním papíru běžte si číst třeba Svět ženy.

Toť vše, užívejte si prázdniny, oficiální i blogové a pozor na UV záření! Investujte raději do sluníčka v tubě. To sice nehřeje, ale ani nespálí. :)

Ranní káva, jóga, lotosové květy a penisové cukroví

19. června 2009 v 18:51 | Coco |  My Diary♥
Kudrnaté tajemství je pořád tajemství, vrásky mi nepřidělává a v tomhle směru si nemám na co stěžovat. Vedeme různé filozofické debaty a vymýšlíme různé teorie s Mojitem do 3 a je nám blaze. Ohledně penisového cukroví je to jinak než to vypadá a zní, ale je to moc dlouhé vypravění takže si každý představte co chcete než abych to složitě uváděla na pravou míru.

Taky vás musím seznámit s blogovýma prázdninama-z osobních důvodů si dávám volno a na blog se vrátím až koncem červencem /začátkem sprna. Potřebuju se zrelaxovat a vyřešit spoustu věcí. Škola je náročná, potřebuju si odpočinout a naladit se na příští hektický rok. Taky zvažuju založení nového blogu, protože jenom velice nerada cenzuruju to co píšu a cenzura je momentálně nutná kvůli některým návštěvníků.

Už se tady prostě necítím volně a ne poprvé jsem smazala původní článek...

V kloubouku z minulé sezóny a se špatnou náladou

2. června 2009 v 19:42 | Coco |  My Diary♥
Titulek a 1. odstavec patřili k pátku 29.5..

Myšlenky mám černější než obloha za oknem. Ve škole mě vytočila naprosto nejodpornější osoba na světě. Vlastně hned 2. Musela jsem si dát velkou zmrzlinu a říkat si, že mě holka s vizáží lesbické vězenkyně nemůže rozhodit. Označila mě rušivým elementem. Když se totiž podívám směrem, kterým ona dotyčná sedí jsem natolik rozrušená, že jsem jenom krůček od onoho rušivého elementu. První 2 hodiny stály za houby kvůli učitelce, kterou bych nejraději zašila do vycpaného mědvěda, kdyby teda naše škola nějaký exeplář medvěda nutně potřebujícího výplň měla v inventáři. Jak já tu ženskou nemusím! Ona mě taky ne, tak doufám, že z jiného důvodu, než že pravidelně navštěvuje moje stránky. No jo, já jsem vlastně ten rušivý element. Teď už chápu. Měla by mě zařadit do výkuky mezi osvícence.

Kudrnaté tajemství je majitelem šedého kloubouku z minulé sezóny. Něco takového bylo pokládano za hit, nejspíš proto, aby výrobci zijstili zda vůbec někomu sluší. Nesluší a nikdy slušet nebude. Když jsem ho mírně postrčila správným směrem, to jest ke kontejneru, kde by se za oním klouboukem zavřelo víko a zmizel by ze světa alespoň do té doby, než by ho vyhrabal náš soused zvaný hraboš (přeberte si to jak chcete, nemíním jeho přezdívku komentovat) myslel si, že chválím jeho cit pro módu. Ani mé pokusy, omylem si na kloubouk sednout a tím ho zdeformovat natolik, že bude složit maximálně jako originální tácek na čipsy nevyšly. Když jsem jenom tak zběžně nakoukla do skříně, došlo mi, že bych ji musela celou od základů vypálit. Při představě všech těch úžasných svetrů, košil a džín do kterých bych ho oblíkla mi začali téct slzy. Možná dojetím nad tím, že jsem si uvědomila, že je mi v podstatě jedno co má ve skříni, protože je natolik úžasný, že mít k tomu na nohách ještě boty od Marca Jacobse asi bych se složila blahem. Tak jsem nasadila úsměv a v duchu slíbila, že už budu hodná holka. Vydrželo mi to do rána. Neptejte se proč.

Včera jsem doplnila letní výbavu o kraťasy a originální triko LOVE ME. Taky jsem si vyhlídla letní pantofle u Baťi od Gisele. Zítra si je prozkouším a rozhodnu se, které si vezmu.

Co bych si koupila, kdybych měla bohatého manžela.

31. května 2009 v 10:00 | Coco
Nebo spíš co si koupím, až ho budu mít :D.


Moje malé kudrnaté tajemství

23. května 2009 v 20:17 | Coco |  My Diary♥
Nebojte, neskrývám pod postelí svoje nedávno narozené bejby jenom jsem prostě momentálně v 7 nebi. Nebo spíš v 77 nebi. Tohle moje tajemství je vážně celkem malé. Měří o trochu míň než 1,70. Ani na šířků není nijak extra rozměrné. Je kudrné, protože jsem si vždycky přála, aby kudrnaté bylo. Kudrnaté tmavovlasé, kdybych chtěla být detailistka. S modrýma očima. Je to moje nejsladší a nejroztomilejší tajemství. A je tajnější, než to, kolik opravdu stál ten řetízek se srdíčkama. Asi ho zamknu do trezoru. A v dešti mu vezmu deštník. Možná působením dešťových kapek trochu povyroste. Ale ne víc než 1,77. Mě totiž baví šokovat. Vyjděte si někam s klukem, který je menší než vy a uvidíte kolik se za váma otočí lidí. Zaručeně víc než kdybyste doma zapomněli vrchní díly oblečení. Teda, ne, že bych věděla kolik se za váma otočí lidí v případě, že pudete do pasu nazí. Vzhldem k tomu, kolik investuju do triček a spodního prádla nehrozí, že bude ležet ve skříni. I když na druhou stranu by moji drazí rodičové nejspí konečně uznali, že nemám co na sebe a dovolili by mi dokoupit pár nezbytností. Ovšem ke stávajícím okolnostem je v mém vlastním zájmu chovat se jako vzorná dcera. To zahrnuju i položku neustále nosit vrchní díly oděvu. I v případě, že se jedná o cílené vydírání.

V pokoji mám večer radši zhasnuté světlo. Tma milosrdně zakrývá ten bordel a cestičku od dveří do postele. Zítra na to vlítnu. Čestný skautský! :)
Potřebovala, bych někoho nezávislého kdo by ohodnotil úrověň mého psaní. Nejenom na blogu, ale i na papíře. Určiotě ne naši mimoňskou učitelku češtiny, protože ta můj sloh ohodnotila 3 kvůli úpravě (zapomněla jsem okraje a osnovu). Nejspíš si dala jako novoroční předsevzetí přesvědčit mě, abych šla studovat cokoliv s vyjímkou žurnalistiky.

Zajímalo by, čistě teoreticky, kolik párů se deně rozejde na celém světě, v Evropě, v České republice, v Moravskoslezkém kraji a v našem městě. Pak bych chtěla vědět, jestli převažuijou vztahy ukončené ženský pohlavím nebo mužským. Nevím proč. Nejsem žádný milovník grafů ani numerofil. Existuje vůbec něco jako numerofilie? Jak chcete páchat uchylné věci s čísly? Pozvat svoji učebnici matematiky na kafe a pak ji zatáhnou do postele? Nezapomeňte z ní sundat obal a dávat pozor, aby vás nepřistihla geometrie. Umí být pěkně zákeřná a kdo ví k čemu všemu se dá použít úhloměr či trojúhelník s ryskou, když je chcete využít k jiným účelům než k jakým jsou prodávany. Můžete být klidní, jedinou věc kterou páchám s učebnicí matematiky a k čemu není určená je, že ji prvně přemlouvám, abych někde vzadu objevila výsledky a když je nenajdu tak ji vyhrožuju, že se proletí z okna. Naštěstí nemáme domácí úkoly z matematiky tak často, aby to někdo z protějšího domu zaznamenal. Nejspíš by mě mylně pokládal za numerofilku.

Někteří kluci by měli dostat zákaz vycházení z domova...

16. května 2009 v 19:55 | Coco |  My Diary♥
...až do doby než opravdu pochopí, že není nic horšího než ponožky v sandálech! Tohle je omluvitelné pouze u představitelů mužského pokolení z roku 1 2. Ten včerejší drahoušek mě rozesmál. Málem jsem ho propíchla míchatkem na Mojito. Byl to hňup. Takhle ho vystihla Terka. Trefila se a já jsem se konečně zasmála a vzala to s nadhledem sobě vlastním. Pravda, ten nadhled mohl být vůči němu trochu jemnější. Ale na druhou stranu jsem dokázala během pár sekund sestavit 6 bodů proč si zasloužil špatné zacházení:

1. Chtěla jsem modrookého tmavovlasého kudrnatého slaďouše. On byl rozcuchaný špinavě blond hňup.

2. Nudil mě. A to tak, že jsem navzdory svému slušnému vychování vytáhla u stolu mobil a napsala všem svým známým, že je hňup.

3. Jeho inteligence nebyla nijak zvlášť pronikavá a přestože jsem se k němu doslova dobelhala, protože jsem si vzala nové nerozchozené boty táhl mě na procházku.

4. Chodí na zemedělku. Nesnáším hlínu a zvířata větší než králík a pudl.

5. Nezaplatil za mě! Vždycky muži nabídněte, že svou půlku zaplatíte, ale jestli Vás opravdu nechá zaplatit, už mu nikdy nevolejte!

5. Celou dobu žvanil jak miluje Prahu. Já ji taky miluju. Celou dobu žvanil jak miluje pražské památky. Já je taky miluju. Hlavně ty na Pařížské a Palladium. A taky to obrovské Mango. A Starbuck. Ani jedno z výše jmenovaných neznal. Což dokazuju, že žádné opravdické pražské památky neviděl. Cožpak není Pařížská v (nebo kousek od) starém Židovském městě?


Teda nemyslete si, že já jsem žádné pražské památky neviděla. Viděla, ale 1x mi to stačí. Mám dobrou paměť.

Ale na jeho obhajobu jsem během 4 hodin, přišla na jeden bod a to: když jsem eSeMeSkovala nerušil mě a počkal až to dopíšu.


Na závěr mě napadá jedno takové přirovnání. On sice nebyl knížka, ale v podstatě ten včerejšek krásně vystihuje můj vlastnomozkově vymyšlený citát:

Proč bych měla číst amatéry, když můžu mít Shakespeara?

A na úplný konečný závěr Vám opravdu přísahám, že jsem viděla všechny ty úžasné památky, které se v Praze nachází a které se nezařazují do obchodů, kavéren a restaurací. Rudolfinum, Karlův most, Orloj, všemožné náměstí, Sochu svatého Václava, Národní divadlo, hotel Hilton, hotel Four Season, Petřínskou rozhlednu, úžasnou Zoo a další historické pamětihodnosti. To jenom abyste si nemysleli, že jediné co znám jsou obchody. Já jsem totiž všestraná dívka. Kreslím, píšu, čtu, hraju, zpívám (ve vaně).... :)

Mimochodem neznáte někdo jak se jmenuje ta boží písnička od Robbieho, kde zpívá takové to ta, da, dá, dá, dá, dááá, da........ :D

16-ti leté sklerotičce došel humor

14. května 2009 v 17:12 | Coco |  My Diary♥
Ani se ji nedivím, protože při tom všem čím teď prochází...

1. Nechápe chemii. Ale už má doučovatele. Jakéhosi opravdu chytrého studentíka z gymplu. Tak snad vezme s nadhledem i acidobazické reakce.

2. Tomu nejdokonalejšímu klukovi, který kdy chodil po světě dala svůj e-mail. Bohužel se asi nikdy nedoví jestli napsal. Zapomněla totiž heslo. A vlastně i ten meil. Bůhví jestli jsem mu ho zadala správně. A ze seznamu mi taky moc nepomohli, já totiž zapomněla i tu náhradní otázku v případě ztráty hesla. Zasloužila bych si pár facek.

3. Zítra jde na schůzku s klukem a jediné co ji zajímá je, jestli za na zaplatí účet.

4. Koupila si nový lak na nehty. Na nehtech má barvu hrachové polívky. A nemá paragon.

5. Nová taška Baťa se ji už ani tak nelíbí jako v obchodě. A nějak se zvětšila. No co, alespoň nebudu potřebovat kufr.

6. Ještě pořád není rozhodnutá jestli pojede na ten jazykový kurz nebo ne. Je zoufale nerozhodná.

7. Zítra si jde koupit nové prádlo. Jak se asi bude cítit až bude žádat svou velikost? U kalhotek triumfálně jelikož prodavačka bude nosit velikost 5x větší než tu, kterou bude požadovat a u podprsenky už bude pokorněji, protože nejmenší velikosti nemají všude :D

8. Až si vzpomene kde nechala odlakovač půjde si z nehtů odstranit tu hrachovou zeleň.

A teď jde po 100 zkusit zadávat různé hesla na ten e-mail. Tak tohle je láska...


O 30 minut později:

Já jsem vážně trubka. E-mail existuje, heslo je správné, jenom musí být napsané velkýma písmenama! :D Ale žádný meil mě nečekal :/ Však jsem mu ho dala teprve včera :D

8 žen, 1 muž, 1 hysterka a 1 konec...

9. května 2009 v 20:49 | Coco |  My Diary♥
...=11 prvků. Těmito slovy bych přibližně charakterizovala minulý týden. Přesněji čtvrtek minulého týdne. Po úspěchu (za úspěch beru to, že jsme to nakonec ve zdraví odehráli) s pohádkou se vrchní kápo našeho divadelního souboru rozhodl zabrousit do divadlo pro straší. Vypral si k tomu prvotinu 8 žen. Ve čtvrtek, když jsem byla v Praze se rozodl, že já budu úžasná bábinka (kterou mimochodem zabijou flaškou od rumu. Kdyby alespoň pravou whisky...) a jelikož jsem byla moc daleko na to, abych se ohradila, odklepli mi tuhle roli. Nemám nic proti starým lidem, ale v letech kdy jsem plna elánu a temperamentu bych mohla hrát přeci jenom něco akčnějšího než invalidní stařenku. Po shlédnutí filmu, který Mirouška inspiroval jsem došla k závěru, že přeci jenom jsem na tom ještě dobře. Zbytek téhle partičky totiž byli lesby, frigidky a staré panny + jeden mrtvý muž spící (za živa) se služebnou, čekající dítě s nevlastní dcerou, podvádějící svou ženu, která byla až nápadně podobná Paris Hilton ve středních letech a po kterém šílela sestra jeho ženy. Ta mrtvola byla ústřední bod. Akorát nechápu, jak tak tak mizernou detektivku chce nazkoušet, aby naše premiéra nebyla zárověň i derniéra (poslední představení). Když je tak příšerný film, který má mnohem víc možností než divadelní představení jak to asi bude vypadat v divadle? Okamžiku pravdy se (snad) nedočkám, sháním za sebe totiž náhradu. Abych tomu filmu zas tak nekřivdila ony dámy krásně tančily a zpívaly úžasné francouzské písně. Ovšem z celého našeho souboru umím francouzsky akorát já a zpívám jako když kočka lítá po vlnitém plechu.

Kam dál