Srpen 2008

31.8.

31. srpna 2008 v 19:29 | Coco |  My Diary♥
Thank You For The Music. Dějuji za tuhle písničku. Naprosto pohodová a povzbuzující. Tak už alespoň vím, kterou písničku si zítra ráno pustím. Taky už po 3 hodinách zkoušení snad celé své skříně a skříně patříc Kristýně vím co si obleču. Hledala jsem něco neformálního, elegantního a přitom pohodlého. A našla jsem to. Ještě si k tomu oděvu musím najít vhodné místo k nošení. Zítra má být totiž na Opavsku zataženo. Doufejme, že nebude moc zima, to by totiž padl i oděv číslo 2 alias náhradní varianta. Ta hlavní verze se skládá z hnědo-zlatých sandálků, šedé sukně, růžového trička a propínacího světříku v barvě zamračené oblohy. Do uší perlové náušnice a na ruku buď hodinky nebo jeden ze 2 náramků. A samozřejmně kabelka, která mimochodem seznačně ladí. První dojem je nesmírně důležitý. Kristýna je toho názoru, že vypadám jako perfekcionistická panenka Barbie. Ale budiž ji odpuštěno. Jestli padne i verze 2, kterou zatím nemám vymyšlenou je tady verze 3. Ta se skládá z mojeho oblíbeného parfému S od Escady. Dokonce i moje velikost. Budu prostě tvrdit, že jsem oblečená do vůně. Když mohla Merlin Monroe spát v Chanelu 5 tak já budu studovat v Escadě S. :D
Divím se, že jsem tak v pohodě. Cítím se naprosto klidná a uvolněná. To bude určitě vlivem té písničky. Nebo možná tím dnešním dnem, který byl tak pohodový jak jen den může být. S Kristýnou jsme si zašli pro DVD Deník Briget Jones-S rozumem v koncích a na "procházku" po Tescu. V Kenvelu mají zase tu úžasnou akci takže si budu muset vyhlídnou i nějakou akci na šatní skříně. Kdo by odolal rozkošnému bílému roláčku bez rukávu nebo fialkové pletené vestě? Nakupování je ta nejlepší terapie proti stresu.
Ale mám velké trauma ze štětcového make-upu Bourjois. Doladila jsem číslo a nakonec ho stejně nepoužiju, protože z toho nic neteče. Jak jsem se mohla dostat na lyceum, když ani neumím použít štětcový make-up?! Nemáte ho někdo náhodou, abystemi poradily kde mám co zatlačit? Všude jsou jen ty "úžasné" návody "zatlačte na spodní část. Váše ruce budou perfektně čisté". Ruce možná, ale kladivo ne, až se naštvu a rozmlátím ten pitomý make-up.
S Kristýnou jsme zbytek odpoledne strávili s Briget a Markem. Uvažuju o skládání kalhotek po vzoru Marka. Kristýna se soustředila hlavně na Markův zadke a později usoudila, že jeho pozadí má tvar banánu. Musím říct, že jsme se fajn bavily a Brigit můžu rozhodně doporučit :)
Nezapomeňte si zítra nařídit budíka! Ty naše pipinky mají sraz v 7:30 před školou. Co tam míní dělat to nevím a ani nemíním jít to zijšťovat. Bych musela vyjít z domu tak v 7:05 nejpozději, abych to stihla a jak se znám to budu lítat v podprdě a hledat pasující kalhotky :D
Zítra se vám ozvu s exkluzivní reportáží ze školní lavice Střední Zdravotnické školy!

S.O.S

30. srpna 2008 v 21:12 | Coco |  Mercredi
Mám problém takže volám SOS o radu:
Nevíte někdo jak uzdravit a odchybnit ICQ? Vždycky když se přihlašuju naskočí mi cedulka s červenou kytičkou "Chyba, opakujte akci později". Později mi to píše to samé. Nechce se mi zakládat nový profil, protože nechci příjt o některé kontakty. Nevíte někdo co s tím?

Jeden den v životě modelky

30. srpna 2008 v 11:46 | Coco |  Designy blogu
To je název nového designu. Hledejte hlubší význam. Každý si myslí, že život modelky je jako jedna velká módní přehlídka plná krásných šatů a precizního líčení. Ale modelky jsou přece jenom taky holky z masa a kostí (občas s příměsí silikonu).
Novinka na září nese název "Školní slasti a strasti". Celé září se v podstatě budeme věnovat škole ať už základní či střední. Kromě klasických komentářů bude vyhlášena i soutěž "1.září-milý deníčku...", která se bude týkat nejlepšího zápisu do notýsku s datem 1.září.
Přeju všem krásné prožití (Vánočních svátků :D) posledního prázdninového víkendu!

Mamma mia!

29. srpna 2008 v 18:27 | Coco |  →Movies&Serials
Řecky ostrov, sluníčko, největší hity ABBY a božský Colin Firth.
Film&Postavy&Obrázky&Songs

28.8.

28. srpna 2008 v 20:15 | Coco |  My Diary♥
Tak a jsem rozhodnuta! 1.září jdu prostě zase na Vrchní. Kašlu na pipky co v řeší jestli si prvního vzít papuče do batohu nebo kabelky a že chcou okamžitě prohlídku školy. Nestojím o nové spolužáky, mám ráda ty staré. Já chci zase Aďu a spol.. Prostě tam nepůjdu a ať si mě klidně vyškrtnou ze svojeho stupidního seznamu žáků. Stejně jsem nikdy nestála o to tam být. Nemám slov na svoje budoucí spolužačky, protože se prezentujou jako ty nejstupidnější stupidky na které kdy slunce svítilo. A vedle ředitelky vypadá i bojovník Attila jako Ježíšek.
Toť pro dnešek dost, nechci vás nakazit svoji náladou. Musím se ovládat abych nezačala ječet. A víte co? Já si prostě zaječím! Není zdravé dusit v sobě emoce. Jo a beru si kabelku.

27.8.

27. srpna 2008 v 17:41 | Coco |  My Diary♥
Co se blíží škola mám naléhavou potřebu ozvat se vám každý den. A to nemám na srdci nic důležitého. Snad jenom, že jsem odhalila tajemství Kristýny a jejího dokonale uklizeného pokoje. Náhodou jsem se rozhodla, že když už mám ten přeorganizovaný ten pokoj tak by se hodilo vytřídit oblečení z komody jestli ne žádném z letních kraťas není flek. Máme totiž velké praní. Při otevření 2 šuplíky komody jsem objevila nesourodou směs věcí, které se před zásahem Kristy povalolovali všude možně. Pod postelí, za stolem a za skříní. Znáte to. Takže jsem ty věci prostě vzala a přestěhovala o šuplík níž kde schovávám věci o kterých si říkám, že se jednou budou hodit i když vím, že to jsou krámy, které nepoužiju k ničemu. Při nejbližší příležitosti budu muset zijstit jestli tento systém pořádku funguje i u ní.
Zatím uvažuju o příštím designu, který mám v plánu na některý víkendový den. Mám 2 adepty a 1 výrobek, který se nedá použít. Pořád musím uvažovat o nějakém designu s hlavním tématem školou. I když ten jeden adept se docela hodí ke škole. k té mojí určitě.
Při troše nudy a uvažování jsem pro vás připravila další rozvh tentokrát s Alexis.
Možná se vám ještě dneska ozvu, teď jdu bádat nad tím designem. Něco mi říká, že v září nebudu mít moc času.

26.8.

26. srpna 2008 v 18:28 | Coco |  My Diary♥
Dneska byl vážně hektický den. Kristýna zděšená mým přístupem ke škole se rozhodla udělat mi pořádek v pokoji i v duši. Přeorganizovala mi snad všechny šuplíky a vyhodila moji sbírků časopisů! Trestuhodné. Váhám jestli ji mám pořád označovat jako kamarádku. Zvlášť když vezmu v úvahu kalendář přetočený na září, nástěnku bez fotek a její šílené řádění v knihovně.
Její úvahy o tom kolik budu potřebovat místa na knížky, sešity a doplňkového materiálu se zdály neškodné dokuď nerozhodla, že bude nejlepší když knížky vyrovná do 2 řad na každé polici (mám jich vážně hodně. Miluju čtení.). Jak pak budu hledat svoje oblíbené publikace? Bez ulámaných nehtů to rozhodně nepůjde.
V jakémsi časopise četla něco o feng-šu stolu takže mám uprostřed stolu zónu lásky. Zóna lásky je ve volném překladu hromada kýčovitých krámů, které moje sestra používá jako doplňky v domově Barbie. Nemám nic proti lásce pokuď se nezkládá z haraburdí mé sestry a ještě k tomu je rozložená na klávesnici. Můj stůl není stavěný na počítač, zónu lásky, odpočinku a kdo ví čeho ještě. Zónu učení bych měla mít spíš v posteli, protože nejlíp se mi učí v leže. U stolu hledám všelijaké pozice a potom se musím spíš než na čerpání vědomostí soustředit na udržení rovnováhy. Jistě uznáte, že to je rušivý faktor. Ale na židli bych se měla naučit sedět. Než se vdám mám času dost.
Spolupracovat jsem odmítla až když vytáhla z kabelky knížku "Meditace pro vás a vše děťátko". Prý tam najdu úžasné cvičení na uklidnění. K zijštění, že potřebuju uklidňovat sebe a své neexistující děťátko došla po tom neblahém incidentu s kosmetičkou. Vytrhání obočí trvá 5 minut a ona mi prostě řekla, že mám příjt v pondělí ve 3. Chápete to? Do školy půjdu jako nějaký šimpanz nebo jako magor s každým obočím jiným. A to na prvním dojmu nejvíc záleží! Tak jsem ji poradila kam si to má strčit. Až budu doktorka a někdo bude mít infarkt taky nebudu moci říct: "Víte já teď nemám čas musím si dát sváču/pedikůru, ale v pondělí ve 3 se mi to bude hodit tak se stavte."Asi vážně potřebuju uklidňující cviky.
Tak jsem si zacvičila nějaké dýchací cviky pro "snadný porod", zbaštila Paulu (jak já tu krávu miluju) a pustila si ty úžasné hity Mamma mia! A přečetla si vaše komentáře za které všem moc děkuju. Nabíjíte mě pozitivní energií :) Nebo to možná bude tom reorganizací šuplíků. Každopádně na mojí náladě mají vaše psané slova velký podíl. Tak pište, pište.
Užijte si poslední dny prázdnin, já letím na House. To víte než pustím tu naši televizi to zabere času :)

25.8.

25. srpna 2008 v 16:21 | Coco |  My Diary♥
Odedneška asi začnu používat datumy minulosti. 20.8. zní mnohem líp než 25.8. nemyslíte? Děsí mě jak ty prázdniny rychle urekly. Příjde mi to jako kdybych teprve včera vyspávala kocovinu po rozlučáku :D.
Už bych měla konečně zijstit jak dlouho mi bude trvat cesta do školy. Pořád jsem měla plno času a najednou mám v kalendáři povinou předškolní návštěvu u kadeřnice a tráhání obočí. Co se týká úpravy obočí radši to nechávám na profesionálce. Když se to toho pustím sama každé obočí ma jiný tvar. Ještě, že mám jenom 2. S Kristýnou jsme dneska byli koupit povinnou výbavu do školy. Znáte to-lesk, odličovací ubrousky pro nestíhající studentky a podobné nezbytnosti.
Na chvíli se zastavme u těch odličovacích ubrousků. Co se mě týče jsem strašný lenoch takže moje spása je odlíčení pomocí ubrousků. Když nad tím tak uvažuju mám taky osvěžující ubrousky a ubrousky proti nedokonalosti pleti. Mám ubrousky v podstatě na všechno. V drogerii vám k výrobku Nivea přibalí jako dárek tampońky k odlíčení. Což mě vede k otázce proč dávají k odličovacím ubrouskům tampońy k odlíčení?! Logicky-když si kupuju ubrousky jsem líná na odličování s vatou a krémem. Nechtějte mi tady namluvit, že ty ubrousky jsou pro cestovatelky. To bych se vám musela zeptat jestli už jste někdy viděli ubrousky Nivea nebo jestli jste je zkoušeli nacpat do kufru. Velikostí balení připomínají krabičku na svačinu. Do mojí nejnovější kosmetické taštičky L'Ooccitane by se určitě nevešli. Ta taštička mi připomíná, že ještě pořád jsem nenafotila reportáž z mojeho nákupního maratonu v Praze. Než začne škola určitě se tady objeví článek do rubriky moje nákupy. Pak už asi nezbyde čas fotit trička Pimkie. Musím se přiznat, že to jedno tričko je na vyhození. Znehodnotil ho přírodní džus UGO, který jsem na sebe vylila v autě. Kromě celé přední sedačky, která je mi volná jako trička v sekci "nadměrné velikosti" to odnesly i moje nejmilovanější třičtvrťáky Gin Tonic. Skvrna velikosti mého levého prsa (celkem malá, ale viditelná při bližším zkoumání) definitivně pohřbila moji kariéru holky od Ralpha Laurena. Stejně by mě nikdy nikdo (ani sám Raplhie Lauren) nedostal na pólo. Myslím to pólo s koňmi, protože vodní pólo určitě nebudete hrát v tričku s límečkem.
Sluchátka jsem si ze seznamu věcí, které musím nutně koupit vyškrtla. Po 20 minutách jsem je tam byla nucena znovu napsat. To, že mi sluchátka přestávají hrát po 2 měsících ještě rozdýchám já i moje peněženka, ale aby nehrály pořádně hned jak vylezu z obchodu to mi hne žlučí.
Celým bytem se line ten jedinečný zápach usychajícího laku na nerty a úžasné melodie z filmu Mamma mia! Úžasná kombinace. Ty písničky budou hrát ještě dlouho, ale lak už mám zpola okousaný. Tomu se nedá odolat. Musím si na ten seznam připsat i "přestat si sloupávat lak na nehty".
Diskuzi s mámou o tom, proč kupuju časopisy, které kupuju považuju za uzavřenou. Kde jinde než v Harper's Bazaar se dočtete o historicky první restauraci u nás oceněné prestižní hvězdou Michelin?! Mimochodem ta restaurace nese název Allegro a najdete ji ve Four Seasons. Musím říct, že interiér restaurace mě z fotek moc nenadchl, ale na kafíčko bych tam zašla. Nebo o exkluzivní norské vodě Voss jejíhž láhev navrhl Neil Kraft, bývalí kreativní ředitel Calvina Kleina? Ono mě bylo hned jasné, že ty čisté a jednoduché linie budou Kleinovy.
Pro dnešek končíme a za domácí úkol si nastudujte designovou bibli Dolce vita ať můžete příště nadhodit téma. Nebo ať alespoň víte o jakém klenotu v podobně hodinek BVLGARI se mluví.
Téhla animaci z HSM nešlo odolat. Když se na ni budete koukat dýl zaručeně se začnete smát. I když to možná jenom u mě přetrvávají příznaky včerejší teploty, která byla vyší než káže červených 37 na teploměru. Ale můj názor, že HSM je jedna z nejubožejších parodií na Pomádu nespálí ani 38 na teploměru.

23.8.

23. srpna 2008 v 8:15 | Coco |  My Diary♥
Vždycky když píšu datum do článku automaticky mi mozek spočítá za jak dlouho začne ranní šílenství, předehra nudného dne ve škole. A potom ty dohry v podobě sezení nad učebnicí dlouho do noci. Ale ty večery nad učebnicema mi nepříjdou tak strašné jako ty bláznivé rána. Jsem lenoch takže když mi zazvoní budík zaklapnu ho s myšlenkou, že si ještě pár minut poležím v postýlce než skočím do kolotoče strastí a radostí všedního dne. S pár minut se obvykle stává 15-ti minutové zpoždění. Z postele mířím rovnou do koupelny, po cestě se vyhýbám zrdcadlům a v cílí provádídím hygienu chrupu a mytí vlasů v jednom. Z koupelny zpátky do pokoje, celková změna vizáže a výběr vhodného oblečení. Většinou se ještě 2x až 3x převleču, z komody vydoluju nějaký vhodný lesk ze své sbírky a mířím na snídani. Ráno nikdy nemám hlad, ale vysvětlujte to mámě povzbuzené reklamou Bebe dobré ráno, vykřikujíc slogan "Snídaně dělá den". Než do tašky nacpu zbytek učebnic, sešitů, bloků, šminek a svačinu je půl 8 už dávno minulostí. Cesta do školy zpravidla zabere okolo 20 minut pomalejší chůzí a 19 minut rychlejší chůzi. Musíte uznat, že mám důvod být ve stresu. Jaké to štěstí, že Dove uvedl na trh regenerační krém s uklidňující vůní přesně pro potřeby mé a podobně postižené lidi.
A ještě něco ze včerejška:
Znáte Paula Smitha? Pokuď k němu nechodíte na čaj určitě znáte jeho parfémy. Nezapomeňte se seznámit s Floral. Výstřední a zářivá vůně vás okouzlí.
2 měsíce staré sluchátka začali stávkouvat. Včera hrálo jedno sluchátko, dneska se zapojilo do stávky i to druhé. Jsem asi prokletá.
V pondělí si jdu vyzvednout soudtrack Mamma Mia! Jak jsem vám slíbila určitě vám tady o filmu něco napíšu. Pro začátek musí stačit, že se jedná o úžasnou melodickou letní komedii s úžasnou Meryl Streep a Colinek Firthem, které je prostě k pomilování.
Kristýna a její horory mě připravili o klidné noci. Horor P2 ji nadchl a mě přivedl ke slibu, že tohle byl poslední horor který museli moje oči snést. Film se určitě bude líbit lidem, kteří milují tmavé zákoutí a napětí. Tom vás upoutá svýma ďábelskýma očima, k tomu vám pustí koledu od Elvise a vašeho otravného kolegu použije jako tlumič. Film utočí hlavně po psychické stránce, kdy má navodit pocit stísněnosti a strachu, což splnil na 1.

Grafika #6

23. srpna 2008 v 8:14 | Coco |  Grafika
Blend s Mischou
Blend s Ashley
Rozvrh hodin s Keirou
Rozvrh hodin s Rose

Mischa Barton

23. srpna 2008 v 8:12 | Coco |  Avatars
Misha Barton misha barton mischa barton mischa barton
mischa barton Misha barton 1 Mischa Barton misha barton

Coffee

23. srpna 2008 v 7:47 | Coco |  Avatars
coffee203.gifcoffee155.gifchristina riccicoffee658.gifcoffee642.gifcig306.gifcig280.jpgcoffee547.gifcoffee539.gifcoffee498.gifcoffee491.gifcoffee486.gif

21.8.

21. srpna 2008 v 12:23 | Coco |  My Diary♥
Dneska jsem teda byla 100% vytížená. Dopoledne rozvrhy a design na který koukáte, vybalování věcí, odstřihávání cenovek a schovávání cenovek, aby je náhodou máma nenašla a nedozvěděla se kolik doopravdy stála ta taštička z L'oocicitane. Nebo ty trička. Přinejhorším ty ponožkopapuče Etam. Nepochopila by, že to dělám pro její dobro. Samozřejmně, že i pro to svoje. Mámina přednáška na téma "Na co máš tolik triček a oboustranou látkovou taštičku" by unudila i ty, kteří jsou ve škole vzhůru. Uznávám, že moje skříň je obsáhlější něž skříň kohokoliv koho znám a u koho jsem ji viděla zevnitř.
A taky se musím přiznat, že tenhle odstavec jsem napsala 16.8. takže je starý 5 dní :D
Nemám co vám napsat. Užívám si těch posledních 9 dní prázdnin a snažím se nemyslet jak budu od září plavat v chemii a angličtině. O matematice radši ani nemluvím, protože moje logické schopnosti jsou nulové. Nejraději bych 1. září zamířila zpátky na základku. Nejsem z těch co se těší a odpočítavají dny do nového začátku. Nesdílím nadšení svých spolužaček nad tím, že se září blíží. Většinou jsem se do školy těšila, protože prázdniny začaly být stereotypní. A než jsem oběhla všechny své známe a kamarády s fotkama z prázdnin bylo září pryč. Nemám nic proti novým lidem, ale potřebuju i ty staré. Ty se kterýma mě vážou veselé příhody ze školních lavic. Se kterýma jsem dělala hlouposti a psala si s nima v hodinách psaníčka. Teď budou jiné příhody s jinýma lidma.
Ztrácím jistotu, že tady vždycky bude někdo o koho se budu moci opřít. Někdo kdo moje problémy vyřeší s úsměvem. Někdo kdo bude vědět jak se cítím...
Doufám, že teď všichni nezačnou smýšlet podobně :)

Voilá, la Paris

21. srpna 2008 v 12:23 | Coco |  Avatars

V Praze bylo blaze, ale chyběl mi můj polštář

16. srpna 2008 v 9:45 | Coco |  My Diary♥
Jak už napovídá titulek článku jsem zpátky doma. U blogu a se svým milovaným polštářkem, který má dokonce i jméno. Trpím totiž zvláštní úchylkou na polštáře. Ale o tom někdy jindy. Prahu mám ráda z jednoho prostého důvodu-když jste v Praze nikdy nejste sami. Vylezete na terasu a i ve 2 hodiny ráno všecko svítí, auta nerušeně jezdí za svým cílem, slyšíte klapot podpatků jakési pouliční dámy. To už jsem se nechala unést, protože přes ten rámus neuslyšíte ani alarm auta do kterého se dobývá zloděj. Ale v podstatě jsem vyjádřila přesně to, co jsem v ty 2 hodiny v noci na terase hotelu cítila. Nikdy bych nemohla žít na vesnici. Chyběl by mi život. Ale to už jsem zase odbočila a na můj názor na vesnici si budete muset ještě počkat. Přijeli jsme ve středu odpoledne, oběhli celý Chodov (úžasně velké nákupní středisko) a jeli se vyspat. O těch úžasných hodinkách Swatch se vám umínit prostě musím, protože jsou božské. A tikají! :D
Ve čtvrtek jsme šli do Tróji na návštěvu našich nejbližších příbuzných do ZOO. Marně jsem hledala cenovku u jakéhosi hlodavce podobnému lišce, který by byl vážně roztomiloučký doplněk. Ale nebyl v letní slevě. Nakonec jsem se rozhodla, že nakupování si nechám na Palladium kde jsme jeli hned po ZOO. Ve patře gurmánů či jak se to jmenovalo jsem došla k poznání, že indická kuchyně nebude to pravé pro mě. Ale restarurace Chanchala byla vážně stylová. Jako v indickém paláci. Krásně kýčovité a přeplácané.
V pátek dopoledne jsme si nenechali ujít 3D film Mumie-Tajemství faraónu. Mírně nudný dokumemtární film o Egyptě, mumiích a faraónech. Před IMAXem měli skvostný plakát na film Mamma mia! který vám určitě později přiblížím. V Praze na Smíchovském obchoďáku Anděl jsme udělali takovou pomyslnou tečku za všema těma obchodama.
Rekapitulace: Velká nákupní tour. Na druhé straně v Praze nejsem poprvé takže památky mám odfajfknuté. Ty nejdůležitější určitě. Orloj, Pražský hrad, Slavín, Vyšehrad, Karlův most a další objekty často zmiňované v brožůrách informačních středisek a cestovních kanceláří.
Na rubriku Moje nákupy si musíte chvilku počkat, ale stojí za to :)

For Figurine

16. srpna 2008 v 9:07 | Coco |  Oznámení
Na blog se ti dopsat nedá takže volím tuhle cestu a doufám, že tenhle článek přečtou i tvoje oči. Jsem polichocena, opravdu děkuji za pochvalu a udělám ti samozřejmně záhlaví či cokoliv jiného na blog :) Napiš s čím a jak si to představuješ a já na tom začnu pracovat. Ale musím tě varovat, že to úžasné záhlaví jsem našla jako celkový obrázek na deviantart a doladila pouze ten zbytek :)

13.8 až 16.8. Praha

13. srpna 2008 v 7:21 | Coco |  Oznámení
Jenom takové krátké oznámení na ráno s datem 13.8. - zase vám odíjždím. Tentokrát směr Praha. Další článek můžete očekávat v sobotu nebo až se mi bude chtít :D. Ještě jednou musím sestřence poděkovat za ten náramek, protože si nemůžu být jistá, že si opravdu přečte děkovný komentář na svém blogu. A omluva na závěr pro ty, kteří si obědnávali rozvrh, protože jejich výroba se prodlouží. Photofilter stávkuje, ale už mám obrázky i návrh jak budou vypadat ;).
Mějte se úžasňácky úžasně a uživejte si posledních 17-ti dnů prázdnin!

Pizza? Už nikdy víc!

11. srpna 2008 v 20:07 | Coco |  My Diary♥
Musím zatleskat svojemu chorému mozku a Dr. Etkerovi, či jak se ten pán z krabiček plných kouzelného prášku ze kterého po smíchání z vodou vznikne nadýchaný muffin, perník nebo pizza jmenuje. Svému mozku za ten úžasný nápad na překvapení rodiny v podobě pizzy a Dr. E. za to, že můj nápad zrealizoval.
S Kristýnou v Tescu mezi regálama na mě jdou vždycky zvláštní nápady. Tenhle byl nejen zvláštní, ale taky nejhloupější za poslední dobu což jsem ale měla zijstit až doma. Okamžitě začnu nabírat kurz směr potraviny v prášku. Ve 3 polici od spodu nacházím co jsem hladala. Těsto na pizzu v prášku. Po přečtení návodu mi bleskne hlavou, že nic snažšího už snad ani být nemůže. Přihodím do košíku další krabici a cestou k pokladně zastavím i u regálu s kořením. Bazalka, tymián nebo pizza koření? Beru všecko ono se to jednou bude určitě hodit. Cestou domů si v duchu maluju obraz kterak si kdykoliv dostanu chuť na pizzu uňahňám svoji vlastnoručně v pohodlí domova a s čím budu mít chuť. Bez oliv, rajčat a paprik. Doma plná elánu nachystám nádobu a vařečku a chystám se vypořádat s problémem "přilijte 170ml vody". V naší domáctnosti byste hledali těžko odměrku takže po chvilce hledání se spokojím se lahvičkou jakédsi dětské stravy s obsahem 175ml. Samozřejmně, že prázdné. Energeticky se chytám vařečky a začínám míchat. Těsto se lepí na hrnec, moje tričko, vařečku a nakonec i na podlahu. Raději jdu hledat olej na vymazání plechu. Ono se to těsto určitě umoudří a přestane se chovat jako tekuté lepidlo. Nacházím olivový olej. Ale jak se vymazává plech? Hledám nějaký nástroj s nápisem "vymazávač plechů". Vzdávvám to a použiji cosi jako štěteček na pudr s peřím. Těsto se chová jako lepidlo tuhší vizkozity. Hazím ho na pečící podložku od Tescomy. Vytahuju váleček a pokouším se těsto zkrotit. V mžiku ho mám na válačku. Půlka zůstává na podložce. Odškrabuju ho a hážu zpět do hrnce. Nakonec ho vyklopím na plech kde z něcho vyhňacám něco jako kruh. Popatlám ho kečupem, nahodím sýr, šunku, salám, nivu a rajče. Celou troubu zašpiním při pokusu otevřít ji těstovou rukou. Pizza je ivnitř a já si jdu umýt ruce než těsto ztvrdne a vytvoří mi na rukou pizza masku. Pouštím se do druhé krabice s myšlenkou, že už jsem poučena a stejné chyby neudělám. O půl hodiny později vytahuju z trouby 2 pizzy připúomínající ragbyový míč. Teď tvrdnou na stole a já uvažuju kam je založit ať je nemám zítra k snídani, obědu a večeři.

Moje nákupy 0.4

9. srpna 2008 v 12:15 | Coco |  Moje nákupy
Mám nový systém v nákupní rubrice. Rozhodla jsem se, že vám nebudu psát co jsem si koupila po jedné věci, ale, že počkám až jich bude víc. Moc dlouho čekat nemusím a ani nemůžu, protože jeden článek má omezenou kapacitu :) Tak jdeme na to.
V Ostravě na Broadway v NYC jsem zaregistrovala úžasné kraťásky. Bílé, pískové nebo snad šedé? Vyzkoušela jsem si všechny 3 a zůženým výběrem prošli ty bílé a šedé. Po úvaze na téma "Bílá je pro lidi mého typu značně nepraktická a po čase na nich zůstane špína takže budou bílo-šedé batikované a ty nemáš batiku ráda" to vyhráli ty šedé.
V Reservedu jsem doslova vlítla do figuríny s béžovýma kalhotama a svetříkem bez rukávu. Tohle bylo znamení osudu a ten malinový svetr jsem si prostě musela vzít.
S mámou v HISu jsme zapátrali po džínách. Naše mise byla úspěšná a já teď budu "ta dívka s božskýma kalhotama HIS" :D
Rozhodla jsem se, že si založím sbírku prstenů. Už mám 5 kusů s nejnovějším úlovkem z Bijou Brigite.
Moje sbírka náušnic se rozrostla o náušnice s názvem MR. and Mrs. Penguinovi.
Když se nad tím tak zamyslím ráda hromadím věci do sbírek. :)
V Sephoře moje pleť zatoužila po osvěžení takže v papírové taštice s logem Sephora jsem unášela směrem k autu osvběžující sprej. Je použitelný i na make-up, který zanechává ve stavu před použitím.
Na moji bledost neplatí nic jiného než bronzující pudr. Kdo by nechtěl vypadat jako Kate Moss, která je tváří Rimmelu? Stíny Astor s barvou mangového džusu je nezbytná pomůcka k vzhledu zlatého andíla. V mém případě zlatého ďablíka :) Lesk ManhAttan až z Tahitských ostrovů s vůní kokosu a vanilky přenese alespoň mé rty na nekonečné pláže lemované palmami.
PHOTOS

Design s Meryl

9. srpna 2008 v 12:15 | Coco |  Grafika
Do grafické soutěže u dívenky s nezapamatovatelnou přezdívkou jsem měla za úkol vytvořit jakýkoliv design. Volba padla na moji neoblíbenější herečku Meryl Streep za kterou se jdu dneska podívat do Cine Staru. Fotky jsem si vypůjčila z archívu svého milovaného filmu "Ďábel nosí Pradu".
Záhlaví
Náhled